Nikdy bych nevěřila, že se u volební debaty můžu i pobavit. Při včerejší superdebatě jsem se místy od srdce, místy škodolibě, zasmála a nakonec mne u toho srdce i zahřálo. Pana Žáka by měli vyhlásit Bavičem roku. Ale teď vážně. Když se moderátor na závěr debaty všech lídrů zeptal, co chtějí v Parlamentu navrhnout a prosadit jako první, ve svém závěrečném slibu většina přítomných lídrů uvedla, že podpoří sadu protikorupčních zákonů z dílny Rekonstrukce státu. Přiznám se, že mi spadla brada.
Jako pamětník mnoha předvolebních debat si totiž nepamatuji podobnou situaci, kdy by se lídři napříč politickým spektrem shodli. Nejen to, oni se shodli na podpoře iniciativy, která vyšla zdola, od občanů. Rekonstrukce státu je totiž iniciativou nevládních a občanských organizací, firem a občanů, kteří po politicích požadují, aby hlasovali pro přijetí osmi protikorupčních zákonů.
Jsou to zákony o skutečně průhledném financování politických stran, elektronickém majetkovém přiznání politiků ke dni nástupu do funkce, zveřejňování všech smluv veřejných institucí na internetu, pravidlech pro obsazování dozorčích rad státních firem odborníky a nejen politiky. Dále zákon o státní službě (jehož přijetí je mimochodem naší povinností vůči EU, kterou jsme jako jedni z posledních zatím nesplnili), o posílení nezávislosti a nestrannosti státních zástupců tj. omezení politických tlaků při vyšetřování nejzávažnějších hospodářských kauz, zprůhlednění legislativního procesu – stručně řečeno zamezení vzniku dalších přílepků na poslední chvíli, a rozšíření kontrolních pravomocí NKÚ.
V bývalé sněmovně se už podařilo prosadit přijetí prvního zákona – zrušení anonymních akcií. Zbylých osm zákonů se nacházelo v různém stádiu projednání – prošly prvním čtením ve sněmovně, či byly projednávány ve výborech, nebo je již navrhla bývalá vláda.
Při podrobnějším prostudování těchto požadavků je i laikovi jasné, že přijetím těchto zákonů konečně dojde ke skutečnému omezení dosavadních korupčních praktik a vyčištění korupčního prostředí. Samozřejmě nemůžete ani sebelepším zákonem zabránit tomu, aby se některý politik či úředník nechtěl přiživit z veřejných peněz, ale dá se hovořit o vytvoření hráze výrazně omezující možnosti korupčního jednání a o vyšší pravděpodobnosti, že se korupčníka podaří nejen usvědčit, ale i potrestat.
Proti korupci brojily politické strany už v minulých volbách, zajímavé je, že v minulé sněmovně byl za tři roky přijat pouze jeden protikorupční zákon a to až na nátlak právě zmíněné iniciativy. Ta totiž vymyslela do té doby nevídanou taktiku. Vždy se totiž našel nějaký důvod, proč konkrétní a potřebný zákon nemohl být navržen či přijat. Reakce politiků na snahy občanů a iniciativ, na petice a otevřené dopisy připomínaly spíše marné volání žíznivého na poušti. A tak se Rekonstrukce státu rozhodla obejít všechny tehdejší poslance napříč politickým spektrem a osobně se jich zeptat, jestli tyto konkrétní zákony podpoří. Pokud slíbili , že ano, nechala si od nich tento slib podepsat, mnohdy i veřejně. Co je psáno, to je dáno. A každý poslanec byl upozorněn, že nesplnění jeho slibu bude zveřejněno.
Ještě před pár lety by podobná „výhružka“ mnohým poslancem ani nehla. Jenže. Voliči se naučili kroužkovat a přístup k internetu má dnes už téměř každý občan. A když občanovi sdělíte a dokážete, že určitý politik má plnou hubu boje proti korupci a ve skutečnosti se chová přesně opačně, to už může při dalších volbách zabolet. Ivan Langer by mohl vyprávět.
Iniciativu Rekonstrukce státu sleduji od jejího počátku a vím, že ve chvíli, kdy se rozpadla sněmovna, v níž zůstaly ležet již rozpracované zákony, působilo to, jako když do dobře našlápnuté cesty spadne obrovský strom. Ale rčení o tom, že všechno špatné je nakonec k něčemu dobré, je asi jedno z nejpravdivějších. Protože Rekonstrukce státu se nakonec rozhodla vyzvat všechny strany a jejich kandidáty, aby se k jejich iniciativě přihlásili a slíbili, že budou hlasovat a prosazovat tyto zákony i v příští sněmovně. Postoje kandidátů byly zveřejněny na stránce: http://blablanevolim.cz/ . Výsledek je takový, že z celkového počtu 5923 kandidujících se pod tuto iniciativu podepsalo 1517 kandiádtů, především z volitelných míst. Díky sponzorským darům od firem a občanů mohla iniciativa vytisknout předvolební noviny, ve kterých informovala voliče o tom, kdo je skutečně pro omezení korupce a kdo jen „Slibuje, že BLABLA...“
Dnešní politici to opravdu přestávají mít lehké. Tlak veřejnosti na skutečné změny naší politické kultury se stupňuje, přibývá voličů, kteří před svou volbou skutečně přemýšlí a občané se postupně učí zacházet se svou mocí, která ještě nedávno připomínala bezmoc. Nejen moderátoři při televizních debatách přitvrdili a nenechají politika utéct od konkrétní odpovědi, kterou pak ještě ke všemu zkontroluje další, velmi záslužná, iniciativa Demagog.cz složená z mladých nadšenců, kteří jsou schopni trávit svůj volný čas ověřováním pravdivosti každého veřejného prohlášení a následně zveřejnit, zda politik říká pravdu či ne.
Ani nemá cenu rozčilovat se nad tím, že podobná iniciativa měla vyjít od politiků samotných už dávno a ne až jim ji nadiktují občané (tak nějak to včera řekl Ondřej Liška a měl pravdu), důležité je, že podobné občanské iniciativy mohou ovlivnit i další podstatné pozitivní změny a dokonce ovlivnit i to, který konkrétní kandidát se do Sněmovny skutečně dostane. A ke všemu dokážou dříve téměř nemožné - dosáhnout shody mezi jinak soupeřícími stranami. Já už mám ve vítězi těchto voleb jasno, pro mne je to právě Rekonstrukce státu.
Před hodinou se otevřely volební místnosti a přestože většina voličů už je rozhodnutá, koho nakonec poctí svým hlasem, možná ještě stojí za to provést poslední kontrolu a ověřit si, jestli jste se nerozhodli zase volit nějakého BLABLA, co říkáte?
