O dvou sestrách
Uběhlo několik let. Když na rodinné sešlosti jeho tchán už posté pronášel názory, se kterými jeho zeť zásadně nesouhlasil a do té doby se jako vždycky raději držel zpátky, jen v duchu skřípal zubama, nevydržel to a vybuchl. Jeho tchán se na něj podíval a pravil: „Ty drž hubu a krok, ani na vlastní dům ses nezmohl a musel jsem ti ho koupit já!“ A tchyně se jako vždy přidala svým obvyklým: „Málo jsme vám toho dali?“
Tehdy popadl jejich druhé čerstvě narozené vnouče, podíval se na svou ženu, která se celá červená zvedla, řekla otci: „Tos teda tati nemusel“ a práskl dveřmi své ojeté fabie. A pak bral všechny možné fušky, přidal k tomu malé dědictví po rodičích a jednoho dne svému tchánovi ty peníze vysázel na stůl se slovy: „Pěkně děkuju, ale tady slušně vracím a už si od vás nevezmeme ani korunu.“ A své ženě řekl, že od této chvíle budou mít jen to, na co si vydělají sami. Jeho žena sice brblala, ale měla ho ráda a v duchu se jí ulevilo, že už nemusí být nikomu za nic vděčná. Dům opravovali pomalu, on se na něm mnohé naučil, nábytek si z valné většiny vyrobil sám a pak ho vyráběl i celé vesnici. Pořídili si slepice, kachny, králíky a ovce, pomalu přikupovali okolní políčka a louky. Když mu kamarád radil, že na ty louky si může vzít dotace, že to tak dělají všichni, mávl rukou. „ Za to papírování mi to nestojí, chci se v klidu vyspat a nepřemýšlet nad tím, že jsem něco vyplnil špatně nebo nenahlásil včas, a pak to budu vracet. A vlastně, proč by mi měl někdo něco dávat za to, že si kosím vlastní louky, abych měl seno pro svá zvířata?“
Když se jeho ženě rozbila pračka a tchán se nabídl, že se třemi dětmi přece nebude prát na valše, takže jí tu pračku koupí, odmítl. Žena s ním nějakou dobu nemluvila a nadávala mu do tvrdohlavých beranů, že si přece můžou vzít na tu pračku aspoň půjčku, co pořád inzerují v televizi, když už nechce peníze od jejích rodičů. „Já nikdy nikomu nic dlužit nebudu!“ zařval. „Jak si od někoho půjčíš, přestaneš být svobodný člověk. Podívej se na souseda, jak dopadl...“ Jejich sousedovi totiž právě dražili dům, který si koupil v době, kdy dobře vydělával, jenže po nějaké době o práci přišel a o tak dobře placenou už nezavadil. Pračku koupili po druhé výplatě a třetí fušce.
Když se vdávala mladší dcera, také nějakou dobu bydleli v bytě. Když se jim narodilo první dítě, tchán se rozhodl koupit jim dům. Hledali ho dlouho, protože ten, co se líbil jim, se zase nelíbil tatínkovi, ten co se líbil tatínkovi, se zase nelíbil jim a realitní makléřka si už začínala říkat, že jí za to ta provize nestojí. Ale nakonec se shodli a koupili starší dům uprostřed vesnice, ve kterém se dalo hned bydlet a potřeboval jen úpravy a opravy, které se dají dělat za chodu domácnosti. Jenže manžel mladší sestry se chtěl nastěhovat do nového a měl velké plány. „Přece nebudu zbytek života dřít na baráku,“ pravil a vydali se do banky.
Jednoho dne se obě sestry sešly nad skleničkou vína.
„Ty, kolik že jste si to vzali tu půjčku? Není to moc? Vždyť tolik stál celý ten dům, ne? To budete splácet dalších 20 let a úplně zbytečně,“ řekla ta starší.
„Prosímtě, já nehodlám žít jako ty, na věčném staveništi,“ rozhlédla se mladší sestra po skromném obydlí své starší sestry. „Dneska má půjčku snad úplně každý, já už jsem se občas i styděla před kamarádkama, že my žádnou půjčku nemáme.“
„Co to povídáš, můj muž říká, že půjčky si má člověk brát, když už to nejde opravdu jinak a v době krize, protože má aspoň jasno, jestli je bude schopný vůbec splácet. A co budete dělat, když zavřou tu továrnu, ve které Tonda pracuje, jak to pak budete splácet?“
„No co, když tak mi pomůžou naši, přece...“
„A co když už nebudou moct, nikdo přece nemládne a otec půjde za chvíli do důchodu...“
„Prosímtě, ty mi snad závidíš, že nám naši něco dali a ten tvůj blázen nic nechce... Tak se nerozčiluj, promiň, tak jsem to nemyslela, nějak bylo, nějak bude...Vidělas tu novou koupelnu, ta je krásná, co?“
„Vždyť ta původní byla skoro nová, proč jste ji museli celou vybourat a tu kuchyň taky?“
„Nám se prostě nelíbila, teď mám všechno tak, jak chci já a basta. Jo, a nemáš nějaký vajíčka? Už mně došly a ty od vás jsou fakt bio.“
„Jasně že mám, ale ty si teď taky můžeš pořídit slepice, nejlepší jsou přece vlastní vejce, mám teď kuřata a můžu ti nějaký dát, až povyrostou.“ Nabídla se starší sestra s radostí, že konečně opustily pole plné rodinných min.
„Prosímtě, slepice! Kdo by se s tím pořád uklízel, akorát mi poserou ten nově vydlážděný dvorek a zničej všechny kytky.“
Aha, takže já posraný dvůr mít můžu..., pomyslila si starší sestra a nevěřícně zakroutila hlavou. Když se večer vrátil její muž, volal na ni hned mezi dveřmi: “Představ si, ten Tonda je úplně na hlavu, on chce vyházet ty krásný starý parkety a ptal se mě, jestli je prý nechci na podpal.“
„A cos mu řekl?“ Zeptala se, i když už znala odpověď předem.
„No co, že si je vezmu, přece. Vyhodíme ten starý koberec z obýváku a dám tam krásný parkety, jsou dubový, představ si, když je obrousím, budou jako nový, víš, jaká to bude krása? Taková škoda, ty vydrží třikrát dýl, než ta jeho plovoucí podlaha, ještě mi je bude jednou závidět. Jo, a taky si stěžoval, jak mu tvůj otec zase do všeho kecá. No, komu není pomoci...“ zastavil se uprostřed dvora a spokojeně se rozhlédl. „Koukám, že ta stodola už začíná zatékat, budu tam muset dát novou střechu. Říkal jsem ti, že vyhazujou i ty starý krásný tašky a dají si na střechu takové ty kovové, co jenom vypadají?“
„No jo,“ mávla rukou a šla zamíchat polévku na plotně. A oknem se dívala na svého muže, jak stále stojí uprostřed dvora, hrdě si prohlíží své království, které si vydřel sám a nikdo mu ho nemůže ani vyčítat ani vzít.
Tahle pohádka, milý čtenáři, nemá ani dobrý ani špatný konec, až budoucnost ukáže, která ze sester měla pravdu...
Kateřina Dubská
Opravdu nebezpečný olej
V Indonési hoří pralesy. „Hrozný,“ řekne si možná český občan k zřejmě největší ekologické katastrofě 21. století, které si naše média všimla většinou až dnes, přestože informace o ní již několik dní putují Facebookem.
Kateřina Dubská
Třídní schůzka v 8. A
Za okny tmavne pošmourný listopadový den, rodiče se usazují do lavic, ve kterých jejich ratolesti tráví stále větší počet hodin a do dveří vchází paní učitelka předdůchodového věku. Postaví se před tabuli a spustí: „Jsem ráda, že vás přišlo tolik, protože mám s touto třídou vážný problém. Jsou vzpurní, neumí se chovat, jsou nezvládnutelní, dělají si, co chtějí...“ vodopád stížností se snáší na stále víc pokrčená bedra rodičů, kteří už si zvykli, že třídní schůzky na druhém stupni jsou tak trochu za trest, ale až takový průser nečekali. Svůj proslov paní učitelka zakončí tím, že má chuť obrátit se na místní sociální odbor a prevenci, protože to už takhle dál nejde a otázkou: „Co s tím budeme dělat?“
Kateřina Dubská
Zahradníkův rok
Koncem zimy se už nemůže dočkat. Strká semínka do všech volných květináčů i bedýnek a už se těší, jak přijde jaro a začne okopávat záhonky a sázet a sázet. Jenže letos jaro přichází nějak divně brzy a zahradník nevěří, že si z něj počasí nedělá srandu. Jo, jo, já zasadím a koncem března udeří mrazy, někdy přece udeřit musí, jinak bude přemnožený škůdce. Mrazy nepřišly. Začátkem dubna se odhodlá a sází a sází s pocitem, že škoda každého kousku půdy, která přijde nazmar. Takže každá návštěva trhu a místního zahradnictví znamená další sazenice...
Kateřina Dubská
Nastává konec papalášů v Čechách?
Papaláš - slovo u nás běžně používané, leč obtížně vysvětlitelné. Tušíme sice, co znamená, ale jak jsem zjistila, ani googlení k přesné specifikaci pojmu nepomůže. Jediný výklad nabízí Slovník cizích slov, jenže ani ten mne plně neuspokojil:"Papaláš je nespisovný, lehce pejorativní, výraz pro jedince obdařeného formálně (legálně) značnými pravomocemi, který tohoto svého postavení ale nevyužívá v souladu s obecně definovanými základními (zejména morálními) požadavky, které se při výkonu dané funkce předpokládají."
Kateřina Dubská
Parník se potápí, kapela hraje...
Byla kdysi jedna vládní strana. Ve volbách pravidelně získávala přes 30 procent a seděla v téměř každé vládě. Pokud ji zrovna nepřeválcovala jiná vládní strana, se kterou si hrála oblíbenou hru na pravici a levici. Tato hra spočívala v tom, že na veřejnosti na sebe nadávali, v kuloárech se plácali po ramenou a u piva se domluvili na všem. Jen jednou se pokusili jednat upřímně a uspořádali tzv. velkou koalici, na kterou doplatila právě ta strana, která si hrála na pravici a tak se zase raději všichni vrátili do kuloárů. I když se ukázalo, že v krajích a obcích voliči až tak přecitlivělí nejsou, takže tam se občas zase upřímně sejdou a vládnou.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
USA a Čína musí být partnery, řekl Si. Blinken mu vyčetl podporu Ruska
Ve vztazích mezi Čínou a Spojenými státy zůstává mnoho problémů. Musí ale být spíše partnery než...
KOMENTÁŘ: Byrokracie s vízy? Přitvrdíme. Jak Česko zařízlo studenty z ciziny
Premium Nenápadná úřední klička zásadně zkomplikovala život zahraničních studentů v Česku. Stát ještě...
Podvodník prodával falešné vstupenky na koncerty i sport, naletělo mu 500 lidí
Falešné vstupenky na kulturní a sportovní akce nabízel na internetu muž z Uherskohradišťska, který...
V kontejneru vzplála stará elektrobaterie, patrně kvůli technické závadě
Zřejmě závada na staré elektrobaterii způsobila páteční požár kontejneru na skladování...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 63
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1507x
www.katerinadubska.cz