Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Opravdu nebezpečný olej

5. 11. 2015 0:00:00
V Indonési hoří pralesy. „Hrozný,“ řekne si možná český občan k zřejmě největší ekologické katastrofě 21. století, které si naše média všimla většinou až dnes, přestože informace o ní již několik dní putují Facebookem.

„To je fakt hrozný, ale já s tím nic nenadělám,“ pokračuje a ani neví, že v tomto bodě se zásadně mýlí. Zatím totiž nechápe, že ty pralesy hoří i proto, že i on si maže chleba dobře rozmazatelným tukem, myje si hlavu cenově přijatelným šamponem, kupuje sušenky a ty si přichucuje Nutellou. Nejen. Nejen tyto vyjmenované položky, které si vybírá v přeplněných regálech nejbližšího supermarketu, ale vlastně většina zboží, které na těch regálech zatím nechal, totiž obsahuje palmový olej.

Ještě před 30ti lety plantáže palmy olejnice guinejské, ze které se palmový olej vyrábí, zabíraly 1.500 km čtverečních. V dnešní době plocha plantáží s touto palmou zabírá 1.500.000 km čtverečních a tyto plantáže vznikly na místě původních deštných pralesů především v Malajsii a na Borneu. No, a aby vzniknout mohly, tak se pralesy nejen kácí, ale také vypalují a nyní se to vypalování dosti zásadně vymklo kontrole.

A ještě jednu zásadní věc občan neví. Totiž, že palmovému oleji, který do sebe dostává konzumováním velké části na našem trhu dostupných potravin, se v poslední době začíná říkat – zabiják. Na rozdíl od odstatních rostlinných olejů totiž obsahuje pouze nasycené mastné kyseliny, proti kterým brojí všichni kardiologové. Z hlediska spotřebitele je jeho hodnota nulová až záporná. Jenže je mnohem levnější než ostatní oleje a také rychleji tuhne, takže nezdržuje při výrobě. Z hlediska výrobce je tedy výhodný.

Když jsem se o důsledcích palmového oleje dozvěděla a přečetla si o něm řadu informací, např. i to, jak vznik dalších plantáží ničí populaci orangutanů, rozhodla jsem se ho bojkotovat. A vydala se nakupovat vyzbrojená brýlemi, protože ty nejdůležitější informace o zboží jsou na obalu uvedeny písmem pro ženu mého věku již bohužel nečitelným. A divila jsem se. Moc mi toho k nakupování nezbylo. Zjistila jsem, že se musím rozloučit se všemi ztuženými tuky, které mi doteď usnadňovaly život. Protože na obyčejném másle mi předtím vadilo, že se hůře maže a rychleji se zkazí. A tak jsem procházela kolem regálů a vracela zpátky jeden výrobek za druhým. Až jsem narazila na jeden jménem Flora, na jehož krabičce bylo napsáno skutečně velkým písmem, jak prospívá zdraví a jak obsahuje řepkový, slunečnicový a lněný olej. „Že by přece jen?“ zaradovala jsem se a pak vytáhla brýle. A vida, byl tam – palmový olej, dobře ukrytý v povinné informaci pro spotřebitele. Nějak na něj s tím velkým písmem zapomněli. Takže mi v té chvíli došlo, že ani výrobce na tuto složku svého výrobku zase tak hrdý není, to by ho tam přece uvedl s těmi ostatními oleji, kterým se zabiják neříká. Díkybohu za zpřísněné spotřebitelské normy, jinak bych mu nalítla i já v přesvědčení, že si nesu domů konečně zdravý a z hlediska deštných pralesů nezávadný produkt. Ještě že jsem měla brýle.

A tak jsem se naštvala, že ze mne dělají blbce. A napsala do firmy, která Floru vyrábí (Unilever) s dotazem, proč do všech svých výrobků přidávají palmový olej, když na druhou stranu na svých stránkách uvádějí, jak chrání přirodu a lidské zdraví. Odpověděli mi dlouze a se spoustou odborných termínů, které mě měly uklidnit, protože jejich firma odebírá palmový olej pouze z certifikovaných plantáží, které jsou v pořádku a pralesy neničí, prospívají místní ekonomice etc., palmový olej je taky v pořádku, „protože je efektivním zdrojem tuků“ etc., etc.

Ale nějak mi zapomněli vysvětlit, proč veškerá podrobná představení jejich výrobků, chválených za přínos ke zdravému životnímu stylu, se ani jednou o tomto „efektivním zdroji tuků“ nezmiňují, přestože o těch ostatních olejích ano. A také jsem zkusila počítat – kdyby na jednom ztuženém tuku za cca 33 Kč částečným nahrazením dražšího rostlinného oleje tím palmovým ušetřili 50 haléřů (omlouvám se, jde o odhad, možná je to jen 0,30 Kč, možná 1 Kč:-), tento tuk si koupil každý pátý obyvatel této republiky alespoň jednou měsíčně, celková úspora za jeden měsíc je 1 milion korun, za rok 12 milionů. A teď si představte svůj nejbližší supermarket a jeho regály přeplněné stovkami výrobků nejen potravinových, ale i běžné kosmetiky, při jejichž výrobě se takto díky přidání palmového oleje šetří. Tyto výrobky většinou produkují nadnárodní firmy, takže v takovém Německu na podobném výrobku ušetří několinásobně víc. A pralesy hoří dál.

Ať se nenavážím jen do jedné firmy, dá se říci, že každá nejen nadnárodní společnost produkující běžné potraviny se chová obdobně. Nejsem totiž sama, kdo do těchto firem s podobnými dotazy píše. A odpovědi jsou téměř identické – palmový olej odebírají pouze z certifikovaných plantáží a na palmovém oleji nic škodlivého není... V tom případě nechápu, proč se necertifikovaně vypalují plochy pro další a další plantáže a ukusují další a další hektary ze vzácných pralesů a kdo z nich bude ty další miliony tun odebírat? Můžou se obhajovat, jak chtějí, palmový tuk rozhodně není přínosem pro zákazníka, pouze zvyšuje zisk výrobců. Pro mne za mne, když přestanou výrobci palmový tuk používat, každý z nás ten rozdíl max. jedné koruny unese.

A tak se vás všech ptám. Když nás média před nějakou dobou krmila informacemi o závadnosti polských výrobků a málem to vypadalo, že vyhlásíme Polsku válku, prodej polských potravin u nás opravdu výrazně poklesl. Přestali jsme je kupovat, protože jsme se báli o své zdraví a polským firmám dalo dost práce přesvědčit nás, abychom se k jejich produktům vrátili. Řada z nás si uvědomuje, že je dobré upřednosťnovat potraviny z vlastního regionu, chodí na farmářské trhy nebo si jezdí ke svému pěstiteli a chovateli. Když chceme, tak umíme trh ovlivnit. Jenže teď mizí na druhé straně zeměkoule zbytky vzácné přirody, protože hlavně na naší polovině zeměkoule kupujeme potraviny, které jen a jen z finančních důvodů obsahují naprosto zbytečnou a našemu zdraví škodlivou složku.

Pokud nám to jedno není, můžeme udělat jediné. Na nějakou dobu změnit své spotřebitelské chování a smířit se s tím, že si při nákupu musíme nasadit brýle. Víte, jak ušetříte? Ono to bude nějakou dobu trvat, než si naší snahy výrobci všimnou, ale dejme jim o našem bojkotu vědět už ve chvíli, kdy se k takovémuto chování rozhodneme. Jediné, co je donutí jejich chování změnit, je hrozící pokles jejich zisků a negativní reklama. Seznam produktů na našem trhu, které palmový olej neobsahují, je zatím velmi krátký, ale je jen na nás, jak rychle se začne rozšiřovat. A my můžeme mít i dobrý pocit, že díky naší vlastní změně spotřebitelského chování nezemřeli další orangutani, levharti, sloni, tygři, medvědi a... lidé.

Jeden z prvních článků, který o hořících pralesech vyšel a je převzatý z britského Guardianu: http://denikreferendum.cz/clanek/21581-indonesie-hori-proc-nas-to-nezajima

Autor: Kateřina Dubská | čtvrtek 5.11.2015 0:00 | karma článku: 20.89 | přečteno: 1805x

Další články blogera

Kateřina Dubská

O dvou sestrách

Žily byly dvě sestry. Obě byly vdané a měly děti. Jejich manželé se živili rukama a vydělávali něco málo nad průměrný plat. A měly bohatého otce, který by pro ně, dle vlastních slov, udělal první poslední. Když se vdala ta starší a povila prvního vnuka, ze samé radosti se nabídl, že jí koupí dům. Její muž se ošíval, ale protože byl z vesnice a ve městském bytě se mu nelíbilo, tak nakonec souhlasil s tím, že koupí za pár set tisíc malý domek na vesnici. Ale trval na tom, že jim tchán zaplatí jen ten dům a on si ho pomalu opraví za své. On totiž svého tchána znal.

16.2.2015 v 12:04 | Karma článku: 21.60 | Přečteno: 1014 | Diskuse

Kateřina Dubská

Třídní schůzka v 8. A

Za okny tmavne pošmourný listopadový den, rodiče se usazují do lavic, ve kterých jejich ratolesti tráví stále větší počet hodin a do dveří vchází paní učitelka předdůchodového věku. Postaví se před tabuli a spustí: „Jsem ráda, že vás přišlo tolik, protože mám s touto třídou vážný problém. Jsou vzpurní, neumí se chovat, jsou nezvládnutelní, dělají si, co chtějí...“ vodopád stížností se snáší na stále víc pokrčená bedra rodičů, kteří už si zvykli, že třídní schůzky na druhém stupni jsou tak trochu za trest, ale až takový průser nečekali. Svůj proslov paní učitelka zakončí tím, že má chuť obrátit se na místní sociální odbor a prevenci, protože to už takhle dál nejde a otázkou: „Co s tím budeme dělat?“

24.11.2014 v 11:42 | Karma článku: 16.36 | Přečteno: 1649 | Diskuse

Kateřina Dubská

Zahradníkův rok

Koncem zimy se už nemůže dočkat. Strká semínka do všech volných květináčů i bedýnek a už se těší, jak přijde jaro a začne okopávat záhonky a sázet a sázet. Jenže letos jaro přichází nějak divně brzy a zahradník nevěří, že si z něj počasí nedělá srandu. Jo, jo, já zasadím a koncem března udeří mrazy, někdy přece udeřit musí, jinak bude přemnožený škůdce. Mrazy nepřišly. Začátkem dubna se odhodlá a sází a sází s pocitem, že škoda každého kousku půdy, která přijde nazmar. Takže každá návštěva trhu a místního zahradnictví znamená další sazenice...

23.10.2014 v 11:43 | Karma článku: 8.00 | Přečteno: 438 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Marek Trizuljak

A jsme v p...eli, soudruzi umělci,

blesklo mi hlavou, když televizní krabička vykouzlila zprávu, že počítač vytvořil nový, "nikdy dosud neviděný" portrét od Rembrandta. Dokonce i historici umění jsou prý z toho paf a málem se posadili na vlastní pelest.

30.3.2017 v 16:18 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 5 | Diskuse

Jitka Přikrylová

Politicky nekorektně o islámu

Mám už plné zuby keců, že terorismus je jen takový úlet, chybička v matrixu, zatímco islám sám o sobě je mírumilovný. A ještě méně trpělivosti mám s těmi, kdo tvrdí, že je špatné odsuzovat kvůli pár jedincům celé náboženství.

30.3.2017 v 15:32 | Karma článku: 24.04 | Přečteno: 420 | Diskuse

Jan Hrnčíř

Multikulturní fronta zuřivě útočí na naše děti

Ministerstvo školství stále pracuje na nové koncepci výchovy k občanství, útočící na myšlení školáků, kteří se tak mají naučit správnému přístupu například k multikulturalismu či k sexuálním menšinám.

30.3.2017 v 14:49 | Karma článku: 31.00 | Přečteno: 862 | Diskuse

Karel Ábelovský

Kde udělali "soudruzi" chybu?

... no, musím vás zklamat, oni chybu neudělali - to ji spíš děláme my a není od věci, si to připomenout; a vše co se děje i dnes, je poznamenáno právě i tím, bohužel pro nás, bohužel pro demokracii a bohužel i pro vaši budoucnost.

30.3.2017 v 14:30 | Karma článku: 16.03 | Přečteno: 713 | Diskuse

Tomáš Gayer

Nenávist není dobrý rádce

Tento blog je reakci na blog paní Jandové Není tak nutné znát pana profesora Drahoše, stačí znát prezidenta Zemana.

30.3.2017 v 14:28 | Karma článku: 20.94 | Přečteno: 455 | Diskuse
Počet článků 63 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1487
Dívám se kolem a přemýšlím. A když je toho přemýšlení moc, sednu k počítači. www.katerinadubska.cz


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.