Kateřina Dubská

Daruj krev - naštveš zaměstnavatele

26. 05. 2014 17:36:23
Krve je málo, hlásí nemocnice. Ubývá dobrovolných dárců krve, hlásají média a a rozhlas pořádá akce „Daruj krev s Českým rozhlasem.“ Za posledních deset let ubylo přes 100 tisíc dárců a v celé republice jich chybí přes 130.000. Důvodů je zřejmě několik. K dobrovolnému nadšení jistě nepomáhají zprávy o kšeftování s krví a krevními deriváty (viz kauza Diag Human), ani pocit mnoha občanů, že čím víc za zdravotnictví platí, tím méně dostávají. A tak si asi mnozí řeknou: „Pořád ze mne tahají peníze a já jim mám dávat krev zadarmo, kdo ví, co s ní pak provedou atd.“

Darovat krev může každý zdravý občan od 18 do 60 let – zdarma. Podle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí jde o úkon v obecném zájmu. Některé zdravotní pojišťovny dobrovolné dárce krve zvýhodňují a vděčné nemocnice jim dají najíst a napít. Činnost bezpříspěvkového dárce krve je oceněna ještě tak, že v zákoně o dani z příjmu je uvedena jako možnost odpočtu od základu daně z příjmu. Potud vše v pořádku. Jenže málokdo už ví, že pokud je dobrovolný dárce zaměstnancem a nemůže darovat krev v době svého pracovního volna, zaměstnavatel je ze zákona povinen mu poskytnout placené volno, aniž by po státu mohl požadovat kompenzaci.

A teď si představte situaci přímo ze života – jste malý živnostník, zaměstnávající dva pracovníky. Jeden z nich má vzácnou krevní skupinu a stal se dobrovolným dárcem krve. Takže občas zavolají z nemocnice, že mu potřebují pár deci té vzácné krve ubrat. Ozvou se v neděli a objednají ho na pondělí. To samé pondělí měl pracovník společně se spolupracovníkem i zaměstnavatelem odjet do vzdálenějšího města za dojednanou zakázkou. Zavolá zaměstnavateli a informuje ho o situaci. Zaměstnavatel je pod penalizací, tj. nedodá-li zakázku včas, dostane od zákazníka zaplaceno méně. Ve dvou nemají šanci práci dokončit a ani zvládnout. A někde v nemocnici čeká člověk, který potřebuje krev.

Takže – zaměstnavatel se vytočí do běla, zejména poté, co zjistí, že mu nejenom tento úkon v obecném zájmu zkomplikuje život už v neděli odpoledne, kdy bude muset shánět náhradu za ty dvě potřebné ruce, které bude muset rovněž zaplatit, ale také zaplatí jeden den pracovního volna dobrovolnému dárci ze svého, protože mu to stát stanovil jako povinnost. Nicméně od státu nemůže žádat, aby mu tento jeden den pracovního volna proplatil. A opět si připadá jako idiot užitečný jen na to, aby platil za stát, který na něj přehazuje stále více svých vlastních povinností.

Stejně si totiž připadal tehdy, kdy se dozvěděl, že bude muset proplácet nemocenskou svým zaměstnancům bez toho, aniž by mu stát tuto povinnost kompenzoval, tj. dal mu možnost odečíst si tyto náklady od odvodu pojistného. Od roku 2010 takto proplácí zaměstnavatel celé tři týdny nemocenské. A ani ho už neudiví, že ve srovnání s okolními státy, jsou české odvody na zaměstnance za sociální a zdravotní pojištění jedny z nejvyšších.

Celá výše zmíněná událost pokračuje tak, že zaměstnavatel se cítí blbě a přesvědčuje sám sebe, že když dárce nepustí, ohrozí něčí život. Dárce si připadá blbě, že komplikuje zaměstnavateli život a zároveň je na něj naštván, že mu brání v jeho dobrých úmyslech a ještě mu je vyčítá. Nemocnice je v pohodě, protože dostane potřebnou krev a nic ji to nestojí. A nejvíce v pohodě je stát, kterému jsou problémy lidí, díky kterým šetří peníze, aby je mohl následně prošustrovat třeba v předražených zakázkách, zcela ukradené. Média zase někdy napíší o tom, jak je málo krve a pomáhají hledat nové dobrovolné dárce. O tom, že místo jednoho dárce, jsou vlastně potřební dárci dva, ten dobrovolný dává krev a ten nedobrovolný mu za to zaplatí ze zisku své firmy, se v médiích nedočteme. Proč taky, až na zaměstnavatele současné nastavení podmínek dárcovství krve zřejmě připadá všem zbylým zúčastněným zcela v pořádku.

Protože si výše zmíněný zaměstnavatel nechce připadat jako vrah, samozřejmě, že pracovníka se vzácnou krevní skupinou na odběry pustí, zaplatí za stát den jeho volna a zaplatí za brigádníka. Až bude příště hledat nového zaměstnance, tak se uchazečů kromě jiného zeptá, jakou mají krevní skupinu a jestli nejsou dobrovolnými dárci krve. Tomu stávajícímu řekne, že to bylo naposledy, což mu stejně moc nepomůže, protože je ze zákona povinen uvolnit ho vždy, když bude potřeba. A sám sebe se jako už poněkolikáté zeptá, jestli by nebylo lépe požádat si o předčasný důchod a na všechno se vykašlat. Divíte se mu?

Já ani ne, spíše se divím tomu, že ještě vůbec nějací dobrovolní dárci krve jsou a jak je lehké se v tomto státě cítit jako užitečný idiot.

http://olomouc.idnes.cz/nemocnicim-ubyva-mladych-darcu-krve-dbe-/olomouc-zpravy.aspx?c=A131101_1994805_olomouc-zpravy_stk

http://zpravy.idnes.cz/chybi-pres-sto-tisic-darcu-krve-na-vine-je-nezajem-i-placene-odbery-p98-/domaci.aspx?c=A090827_204352_domaci_ban

Autor: Kateřina Dubská | karma: 28.95 | přečteno: 2255 ×
Poslední články autora