Kateřina Dubská

"Samozřejmě, my ji opravdu zabijeme,"

29. 04. 2014 15:50:16
odpověděl v červenci minulého roku šéfredaktor bulvárního EXTRA Pavel Novotný slovenskému deníku Směr. Otázka zněla: „Český bulvár žije roky z Ivety Bartošové. Nezdá se vám, že už je to v poloze, kdy tu ženu zabijete?" Nemohu necitovat ještě jeden výrok z tohoto rozhovoru: „Jenže poptávka po ní (tj. Bartošové) je neskutečná, články o ní si otevírají i lidé, kteří bulvár jindy nečtou. V té chvíli jdou hranice bokem a budeme na ní parazitovat až do konce a ještě půl roku po něm.“ Neuplynul ani rok a povedlo se.

Je jasné, že následujících šest měsíců budeme svědky přehlídky místního bulvárního hyenismu, kdy se bude rozebírat, jestli větší podíl na její smrti měl Macura nebo Rychtář. (Existenci těchto pánů jsem zaznamenala teprve tehdy, když jsem v době krize na Korejském poloostrově nestihla obvyklé televizní zprávy a nic zlého netuše přepnula na hlavní zprávy televize Nova. O tom, co zase vyvádí moderní korejský Caligula, jsem se dozvěděla až poté, co jsem nevěřícně zírala na několikaminutový rozhovor dvou posledních mužů jejího života, kteří se v hlavním vysílacím čase dohadovali, kdo Ivetu víc miluje a kdo jí víc ubližuje. Mně jí v té chvíli bylo opravdu líto.)

Přečteme si seriózní rozbory v seriózních médiích na téma, jak je bulvár špatný, protože zabíjí a sociologické studie na téma, proč právě Iveta Bartošová fascinovala miliony lidí tak, že kupovali každý plátek s její fotkou na hlavní straně. Za hlavního viníka budou nakonec označeny ony bulvární novinářské hyeny a možná se najde pár jedinců z milionů čtenářů, kteří svou kupní silou podporovali jejich hon na psychicky narušenou alkoholičku, co byla kdysi zpěvačkou, a kteří se zastydí, ale to jsem asi příliš optimistická.

Bouřlivá debata, která předcházela a následovala uvedení dalšího dílu Českého žurnálu na ČT s názvem "Dělníci bulváru" mě přiměla si nakonec tento dokument pustit. Přiznám se, že následující hodinu na mne sedla totální deprese. Asi nejděsivější pro mne byla ta část dokumentu, která zachycuje konkurs na místo redaktora bulvárního časopisu a kdy na otázku položenou uchazečům o zaměstnání, jestli jim nevadí, že tahle práce nutně překračuje morální zábrany a hranice, mladí lidé s naprostým klidem odpovídají na kameru, že jim to nedělá vůbec žádný problém. Ve světle dnešní zprávy jsou ještě pozoruhodnější záběry právě na Pavla Novotného, když sedí v autě před kostelem, kde má Iveta Barotošová vánoční koncert a otevřeně přiznává, že na ten koncert jít ani nemusí, protože lidi stejně nejvíc zajímá, jestli přišel Macura a porvali se s Rychtářem. A po koncertě zajde za manželem Bartošové, který se před začátkem koncertu pod palbou desítek blesků fotoaparátů rozčiloval, proč jim nedají pokoj a pak se s Novotným klidně a přátelsky domlouvá, kdy novináři z EXTRA přijdou k nim domů. V téhle krátké sekvenci je vlastně obsaženo vše.

Jak vidno, bulvár je sice dokonalou vstupenkou ke slávě i pro ty, kteří by se ke slávě jinak vůbec nedostali nebo by už dávno upadli v zapomnění, ale také jakési nemilosrdné kolo osudu. Které ty, co se o jeho přízeň perou všemi možnými dostupnými prostředky, většinou nejen odhodí, ale někdy dokonale semele. Inu, jak praví lidové moudro: „Podej čertu prst, utrhne ti celou ruku.“

V této souvislosti mi vytanula na mysli i vzpomínka na konec devadesátých let a jeden z prvních bulvárů, který začal pracovat dnešními obvyklými prostředky a metodou – co není pravda, za chvíli stejně nebude lež. Tehdejší Šťastný Jim a jiné první pokusy o bulvární novinařinu se totiž stále ještě snažily držet alespoň nějaké novinářské slušnosti. Bulvár jménem Super zveřejnil článek, ve kterém napsal, že Libuška Šafránková je alkoholička. Nejenže prohrál soudní spor, ale také zkrachoval, protože ho začali bojkotovat čtenáři, kterým sáhnul na jejich nejoblíbenější princeznu. Jen by mne zajímalo, jestli by podobnou reakci vyvolala ona pomluva i dnes, kdy jsme si na stále přitvrzující bulvár a jeho metody už nepříjemně zvykli. Nicméně stále asi existují osobnosti, kterým se i bulvár raději vyhne, protože jsou příliš vážené a vyvážené.

Také vás napadá, kdo bude tou příští obětí honu za nejvyšší čteností a koho nyní předhodí davům hladovým informací o neštěstí kdysi slavného chudáka, který spadl na ještě větší dno, než samotní čtenáři? Pochybuji, že se právě nějaká nehledá. Zn. Dříve slavná, nejlépe duševně nevyrovnaná a závislá na drogách, obklopená nespolehlivými lidmi a neschopná si najít dobrého právníka. Nemilosrdná show přece musí pokračovat, ne? A nebo už je na čase začít bulvár regulovat tak, jako se to děje za hranicemi na západ od nás?

http://ekonomika.sme.sk/c/6875794/sef-bulvaru-ano-bartosovu-naozaj-zabijeme.html

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/219660-noviny-v-britanii-se-bouri-stat-chysta-prvni-regulaci-tisku-od-17-stoleti/

Autor: Kateřina Dubská | karma: 28.94 | přečteno: 3731 ×
Poslední články autora