Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

"Samozřejmě, my ji opravdu zabijeme,"

29. 04. 2014 15:50:16
odpověděl v červenci minulého roku šéfredaktor bulvárního EXTRA Pavel Novotný slovenskému deníku Směr. Otázka zněla: „Český bulvár žije roky z Ivety Bartošové. Nezdá se vám, že už je to v poloze, kdy tu ženu zabijete?" Nemohu necitovat ještě jeden výrok z tohoto rozhovoru: „Jenže poptávka po ní (tj. Bartošové) je neskutečná, články o ní si otevírají i lidé, kteří bulvár jindy nečtou. V té chvíli jdou hranice bokem a budeme na ní parazitovat až do konce a ještě půl roku po něm.“ Neuplynul ani rok a povedlo se.

Je jasné, že následujících šest měsíců budeme svědky přehlídky místního bulvárního hyenismu, kdy se bude rozebírat, jestli větší podíl na její smrti měl Macura nebo Rychtář. (Existenci těchto pánů jsem zaznamenala teprve tehdy, když jsem v době krize na Korejském poloostrově nestihla obvyklé televizní zprávy a nic zlého netuše přepnula na hlavní zprávy televize Nova. O tom, co zase vyvádí moderní korejský Caligula, jsem se dozvěděla až poté, co jsem nevěřícně zírala na několikaminutový rozhovor dvou posledních mužů jejího života, kteří se v hlavním vysílacím čase dohadovali, kdo Ivetu víc miluje a kdo jí víc ubližuje. Mně jí v té chvíli bylo opravdu líto.)

Přečteme si seriózní rozbory v seriózních médiích na téma, jak je bulvár špatný, protože zabíjí a sociologické studie na téma, proč právě Iveta Bartošová fascinovala miliony lidí tak, že kupovali každý plátek s její fotkou na hlavní straně. Za hlavního viníka budou nakonec označeny ony bulvární novinářské hyeny a možná se najde pár jedinců z milionů čtenářů, kteří svou kupní silou podporovali jejich hon na psychicky narušenou alkoholičku, co byla kdysi zpěvačkou, a kteří se zastydí, ale to jsem asi příliš optimistická.

Bouřlivá debata, která předcházela a následovala uvedení dalšího dílu Českého žurnálu na ČT s názvem "Dělníci bulváru" mě přiměla si nakonec tento dokument pustit. Přiznám se, že následující hodinu na mne sedla totální deprese. Asi nejděsivější pro mne byla ta část dokumentu, která zachycuje konkurs na místo redaktora bulvárního časopisu a kdy na otázku položenou uchazečům o zaměstnání, jestli jim nevadí, že tahle práce nutně překračuje morální zábrany a hranice, mladí lidé s naprostým klidem odpovídají na kameru, že jim to nedělá vůbec žádný problém. Ve světle dnešní zprávy jsou ještě pozoruhodnější záběry právě na Pavla Novotného, když sedí v autě před kostelem, kde má Iveta Barotošová vánoční koncert a otevřeně přiznává, že na ten koncert jít ani nemusí, protože lidi stejně nejvíc zajímá, jestli přišel Macura a porvali se s Rychtářem. A po koncertě zajde za manželem Bartošové, který se před začátkem koncertu pod palbou desítek blesků fotoaparátů rozčiloval, proč jim nedají pokoj a pak se s Novotným klidně a přátelsky domlouvá, kdy novináři z EXTRA přijdou k nim domů. V téhle krátké sekvenci je vlastně obsaženo vše.

Jak vidno, bulvár je sice dokonalou vstupenkou ke slávě i pro ty, kteří by se ke slávě jinak vůbec nedostali nebo by už dávno upadli v zapomnění, ale také jakési nemilosrdné kolo osudu. Které ty, co se o jeho přízeň perou všemi možnými dostupnými prostředky, většinou nejen odhodí, ale někdy dokonale semele. Inu, jak praví lidové moudro: „Podej čertu prst, utrhne ti celou ruku.“

V této souvislosti mi vytanula na mysli i vzpomínka na konec devadesátých let a jeden z prvních bulvárů, který začal pracovat dnešními obvyklými prostředky a metodou – co není pravda, za chvíli stejně nebude lež. Tehdejší Šťastný Jim a jiné první pokusy o bulvární novinařinu se totiž stále ještě snažily držet alespoň nějaké novinářské slušnosti. Bulvár jménem Super zveřejnil článek, ve kterém napsal, že Libuška Šafránková je alkoholička. Nejenže prohrál soudní spor, ale také zkrachoval, protože ho začali bojkotovat čtenáři, kterým sáhnul na jejich nejoblíbenější princeznu. Jen by mne zajímalo, jestli by podobnou reakci vyvolala ona pomluva i dnes, kdy jsme si na stále přitvrzující bulvár a jeho metody už nepříjemně zvykli. Nicméně stále asi existují osobnosti, kterým se i bulvár raději vyhne, protože jsou příliš vážené a vyvážené.

Také vás napadá, kdo bude tou příští obětí honu za nejvyšší čteností a koho nyní předhodí davům hladovým informací o neštěstí kdysi slavného chudáka, který spadl na ještě větší dno, než samotní čtenáři? Pochybuji, že se právě nějaká nehledá. Zn. Dříve slavná, nejlépe duševně nevyrovnaná a závislá na drogách, obklopená nespolehlivými lidmi a neschopná si najít dobrého právníka. Nemilosrdná show přece musí pokračovat, ne? A nebo už je na čase začít bulvár regulovat tak, jako se to děje za hranicemi na západ od nás?

http://ekonomika.sme.sk/c/6875794/sef-bulvaru-ano-bartosovu-naozaj-zabijeme.html

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/219660-noviny-v-britanii-se-bouri-stat-chysta-prvni-regulaci-tisku-od-17-stoleti/

Autor: Kateřina Dubská | úterý 29.4.2014 15:50 | karma článku: 28.64 | přečteno: 3719x

Další články blogera

Kateřina Dubská

Opravdu nebezpečný olej

V Indonési hoří pralesy. „Hrozný,“ řekne si možná český občan k zřejmě největší ekologické katastrofě 21. století, které si naše média všimla většinou až dnes, přestože informace o ní již několik dní putují Facebookem.

5.11.2015 v 0:00 | Karma článku: 21.08 | Přečteno: 1820 | Diskuse

Kateřina Dubská

O dvou sestrách

Žily byly dvě sestry. Obě byly vdané a měly děti. Jejich manželé se živili rukama a vydělávali něco málo nad průměrný plat. A měly bohatého otce, který by pro ně, dle vlastních slov, udělal první poslední. Když se vdala ta starší a povila prvního vnuka, ze samé radosti se nabídl, že jí koupí dům. Její muž se ošíval, ale protože byl z vesnice a ve městském bytě se mu nelíbilo, tak nakonec souhlasil s tím, že koupí za pár set tisíc malý domek na vesnici. Ale trval na tom, že jim tchán zaplatí jen ten dům a on si ho pomalu opraví za své. On totiž svého tchána znal.

16.2.2015 v 12:04 | Karma článku: 21.60 | Přečteno: 1027 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Tomáš Vodvářka

Začíná hon na čarodějnice?

Jakýsi spolek Naštvané matky zveřejnil na sítích tvář a jméno advokátky, která zastupuje muslimskou dívku v jejím sporu se státem ohledně nošení hidžábu.

19.9.2017 v 13:00 | Karma článku: 9.64 | Přečteno: 163 | Diskuse

Rostislav Říha

Bouráme sochy, abychom zapomněli. Mariánský sloup i Stalina.

Myslím, že sochy poplatné minulým režimům se bourat neměly. Mrzí mě i to, že se přejmenovávají náměstí. Jsem přesvědčen, že to vede k tomu, že si přestáváme pamatovat minulost a činí nás to méně zodpovědnými vůči budoucnosti.

19.9.2017 v 12:15 | Karma článku: 6.34 | Přečteno: 151 | Diskuse

Miroslav Urubek

Zřejmě nazrává čas vyměnit spodní prádlo

Chtěl jsem napsat něco zásadního k výročí úmrtí tatíčka Masaryka, ale vše už bylo podle mne řečeno, propráno a odhaleno. Sice naše politická scéna si na můj vkus připomínala výročí dost vlažně, ale co už. Napíšu něco o krabičkách.

19.9.2017 v 11:22 | Karma článku: 12.14 | Přečteno: 415 | Diskuse

Ladislav Větvička

Česky protektorat?

To by mě kura zajimalo, co maju zas ti Germani za lubem. Mohli byste řict, že o nic nejde, je to enem taky lingvistycky detail. Ale my synci z Poruby dobře vime, že detail u Germana može byt velice nebezpečny.

19.9.2017 v 11:11 | Karma článku: 37.49 | Přečteno: 1669 | Diskuse

Iva Apanasenková

Uberománie a taxikologie

Už zase stávkovali taxikáři proti službě Uber. Neměl by jim někdo už konečně vysvětlit, že maso v cukrárně nikdy nedostanou? A to ani kdyby tam nocovali a cukráře utloukli rakvičkama. Pravidla přeci netvoří samotní řidiči Uberu...

19.9.2017 v 10:16 | Karma článku: 21.30 | Přečteno: 447 | Diskuse
Počet článků 63 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1494
Dívám se kolem a přemýšlím. A když je toho přemýšlení moc, sednu k počítači. www.katerinadubska.cz


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.