Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dějinný význam osudových žen

17. 07. 2013 13:25:41
Ruiny gotického kláštera obklopené pečlivě udržovaným anglickým parkem působí tak romanticky, že chvílemi čekám, kdy se za některým z kamenů vynoří Elizabeth Benettová na výletě za krásami rodné země. Ale při tom kochání se na lavičce mne najednou napadne, že tohle krásné místo v době, kdy se z fungujícího bohatého kláštera plného mnichů staly rozvaliny, vlastně až tak idylické nebylo.

Anglický král s notoricky známým počtem žen se totiž na začátku své kariéry Modrovouse rozhodl rozvést s manželkou, která mu nebyla schopna porodit dědice a vzít si jinou, která už toho dědice čekala. Jmenovala se Anna Boleynová a vsadila všechno na jedinou kartu – chtěla se stát královnou. Jenže hrozilo, že když král tuto prekérní situaci co nejrychleji nevyřeší, místo dědice to bude jenom bastard bez nároku na trůn a jeho rod vymře po meči. Takže se král pohádal s papežem, který nebyl ochoten mu s jeho dynastickými problémy pomoci. Založil novou církev, odtrhl se od Říma a své finanční problémy vzniklé nutností zajistit si podporu věrných a naplnit pokladnu vyřešil i tím, že se zbavil mnoha pátých kolon plných zatvrzelých papeženců. Tedy klášterů, které oplývaly značným majetkem. Jejich půdu rozdal věrným, pokladnu naplnil a z Boleynové se opravdu stala nová královna. Jenže, jak její osud ukazuje, člověk si má hodně rozmyslet, co si přeje. Jeden pak může přijít i o hlavu. Zmatky a otřesy, ke kterým přispěla v době, kdy ještě hlavu nosila na svém jistě krásném krku, zasáhly celou generaci. Na druhou stranu, skutečně porodila budoucí královnu, za jejíž dlouhé vlády se stala Anglie velmocí a na dobu alžbětinskou se dodnes vzpomíná jako na dobu rozkvětu a prosperity. I když po ní zákonitě přišly další otřesy a zmatky.

Po pár dnech sedím v londýnském parku St. James na neanglicky žloutnoucím trávníku a mezi stromy vykukuje Buckinghamský palác. Všude vlají vlajky a místa určená pro tisk jsou zaplněna snad úplně všemi britskými televizními stanicemi v rámci čekání na další pokračování rodu Windsorů. A opět mne napadne, že cesty osudu, když na ni vkročí elegantní noha osudové ženy, jsou nevyzpytatelné. Kdyby strýc současné nejdéle panující a všeobecně oblíbené královny Alžběty II. nepotkal paní Simpsonovou a nedal jí přednost před trůnem, Alžbětin otec by se nestal králem a ona následně královnou. Stačilo, kdyby Edwarda stihli oženit před oním osudovým dnem, kdy ho poněkud nepochopitelně očarovala dvakrát rozvedená Američanka. Asi nejen mne zajímá, kam by vedla cesta Velká Británie za druhé světové války, protože Edward jevil nebezpečnou náklonnost vůči nacistům. Mnozí historici se totiž domnívají, že Hitler byl připraven Edwarda znovu dosadit na trůn. Možná bychom dnes všichni mluvili německy a nosili pouze pruhované oděvy, protože by Británie nevstoupila vůbec nebo příliš pozdě do války, ve které sehrála velmi důležitou a pozitivní roli.

I když - možná to bylo všechno jinak. Jindřich VIII. už měl v plánu rozloučit se s papežem dávno před Annou a brousil si zuby na bohaté kláštery i tak, Edwardovi se na trůně sedět prostě nechtělo, ale ty „dámské“ důvody jsou přece jenom romantičtější, ne?

A pak se vracím domů. Po deseti dnech bez českých médií a internetu (opravdu dobrá kůra) opět sleduji Televizní noviny. Paní Nagyová sedí před soudem, který sama vyvolala v dobách, kdy nejen ji ještě ani nenapadlo, že se na něj dostaví o deset kilo lehčí a s nervy pocuchanými vazbou. Její stížnost na pana Randáka, že zveřejněním jejích obdivuhodných příjmů z veřejných zdrojů poškodil její pověst, se jeví jako ještě větší absurdita. A protože si nějak neuvědomila, že psí žrádlo se má nakupovat jen v obchodech pro domácí mazlíčky, máme tady státní převrat a demokracie se nám povážlivě houpe. Z asi nadlouho posledního modrého premiéra se stala politováníhodná figurka zmítaná vášněmi k nesprávné ženě, které příliš věřil a odmítal o ní pochybovat. Jo, člověk si má hodně rozmyslet, co si přeje. A nám nezbývá, než se dívat, nevěřit svým očím a znovu se stydět za stav své země. Už asi málokdo pochybuje o tom, že případ Nagyová se prostě hodil a nebýt jejích přehnaných ambicí, našel by se jiný důvod pro prezidentem předem avizovaný pád vlády. Ale stalo se a premiér si zbraň proti sobě nabil sám.

Pravda, královské hlavy u nás nepadají a krev neteče proudy, ale tak trochu si připadám jako v dobách, kdy zmíněná vzdálená země zmítaná vášněmi svých králů ještě nevěděla, že ji čeká doba, na kterou bude moci být pyšná. Jenže oni ti Britové by na našem místě asi už vzali Parlament útokem a nevolali po tolik potřebné změně jen na internetových fórech a v hospodách. A možná by měli více jasno v tom, jak ta pozitivní změna má vlastně vypadat. Já jim tu jejich královnu, která už přes 60 let dává vším svým konáním najevo, že především slouží svému lidu, vlastně nepokrytě závidím.

Jako zatvrzelému dějinnému optimistovi, který stále věří, že vše má nějaký skrytý pozitivní smysl, i když mi dává poslední dobou hodně práce jím zůstat, mi nezbývá než doufat. Že až čas ukáže, proč se nám to všechno musí nyní dít a proč jsme demokracii, po které jsme tolik volali při posledním národním vzepjetí a cinkání klíči, nechali dojít až k takovému všeobecnému marasmu. Co myslíte, budeme za pár let i my říkat: „Ještěže tenkrát ta Nagyová...?“

Autor: Kateřina Dubská | středa 17.7.2013 13:25 | karma článku: 10.02 | přečteno: 371x

Další články blogera

Kateřina Dubská

Opravdu nebezpečný olej

V Indonési hoří pralesy. „Hrozný,“ řekne si možná český občan k zřejmě největší ekologické katastrofě 21. století, které si naše média všimla většinou až dnes, přestože informace o ní již několik dní putují Facebookem.

5.11.2015 v 0:00 | Karma článku: 20.89 | Přečteno: 1816 | Diskuse

Kateřina Dubská

O dvou sestrách

Žily byly dvě sestry. Obě byly vdané a měly děti. Jejich manželé se živili rukama a vydělávali něco málo nad průměrný plat. A měly bohatého otce, který by pro ně, dle vlastních slov, udělal první poslední. Když se vdala ta starší a povila prvního vnuka, ze samé radosti se nabídl, že jí koupí dům. Její muž se ošíval, ale protože byl z vesnice a ve městském bytě se mu nelíbilo, tak nakonec souhlasil s tím, že koupí za pár set tisíc malý domek na vesnici. Ale trval na tom, že jim tchán zaplatí jen ten dům a on si ho pomalu opraví za své. On totiž svého tchána znal.

16.2.2015 v 12:04 | Karma článku: 21.60 | Přečteno: 1019 | Diskuse

Kateřina Dubská

Třídní schůzka v 8. A

Za okny tmavne pošmourný listopadový den, rodiče se usazují do lavic, ve kterých jejich ratolesti tráví stále větší počet hodin a do dveří vchází paní učitelka předdůchodového věku. Postaví se před tabuli a spustí: „Jsem ráda, že vás přišlo tolik, protože mám s touto třídou vážný problém. Jsou vzpurní, neumí se chovat, jsou nezvládnutelní, dělají si, co chtějí...“ vodopád stížností se snáší na stále víc pokrčená bedra rodičů, kteří už si zvykli, že třídní schůzky na druhém stupni jsou tak trochu za trest, ale až takový průser nečekali. Svůj proslov paní učitelka zakončí tím, že má chuť obrátit se na místní sociální odbor a prevenci, protože to už takhle dál nejde a otázkou: „Co s tím budeme dělat?“

24.11.2014 v 11:42 | Karma článku: 16.36 | Přečteno: 1650 | Diskuse

Kateřina Dubská

Zahradníkův rok

Koncem zimy se už nemůže dočkat. Strká semínka do všech volných květináčů i bedýnek a už se těší, jak přijde jaro a začne okopávat záhonky a sázet a sázet. Jenže letos jaro přichází nějak divně brzy a zahradník nevěří, že si z něj počasí nedělá srandu. Jo, jo, já zasadím a koncem března udeří mrazy, někdy přece udeřit musí, jinak bude přemnožený škůdce. Mrazy nepřišly. Začátkem dubna se odhodlá a sází a sází s pocitem, že škoda každého kousku půdy, která přijde nazmar. Takže každá návštěva trhu a místního zahradnictví znamená další sazenice...

23.10.2014 v 11:43 | Karma článku: 8.00 | Přečteno: 446 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Pražení pražští pracující

Pocení. Pobíhání. Povadlé plandání podle plotů. Povívání papírem. Pohlédnutí prdelkám po poprsí. Pánové, prosím! Pomalu!

22.6.2017 v 17:20 | Karma článku: 5.35 | Přečteno: 112 | Diskuse

Mário Oláh

Zápis z magického denníka Fratera Saepesa - XVIII.VI.MMXVII

Dokonalý cyklus Veľkej arkány dvadsiatich dvoch zápiskov narušuje dvadsiaty tretí zápis z magického denníka Fratera Saepesa. Frater Saepes použil semeno rastliny sily zvanej Čertov šalát k tomu, aby si zrekapituloval časť života.

22.6.2017 v 13:09 | Karma článku: 11.93 | Přečteno: 115 |

David Dvořák

Přínos senátora Milana Štěcha České republice.

Senátor Štěch opět zaperlil – navrhuje, aby „pseudoživnostníky“ udávali sousedé nebo jiní, kteří na ně narazí. Zvrácenost myšlenky lze srovnat s odměnou za dopadení atentátníků na R. Heydricha.

22.6.2017 v 12:42 | Karma článku: 39.66 | Přečteno: 1286 | Diskuse

Radim Lhoták

ŠOS proti NATO: „Afghánské předmostí“ USA se ocitlo v sevření multipolární Eurasie.

Východ se pod vedením Ruska spojuje v kolektivní obraně proti potměšilé agresivitě upadajícího Západu. Zůstaneme na té špatné straně světa?

22.6.2017 v 11:58 | Karma článku: 18.09 | Přečteno: 370 |

Petr Omelka

Takový malý vesnický hřbitov

Ta vesnice se jmenuje Bernhardsthal, je kousek za hranicemi a pamatuje doby, kdy Rakušanky ještě chtěly moravské kluky.

22.6.2017 v 11:08 | Karma článku: 15.30 | Přečteno: 270 | Diskuse
Počet článků 63 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1489
Dívám se kolem a přemýšlím. A když je toho přemýšlení moc, sednu k počítači. www.katerinadubska.cz


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.