Jsou závislosti pilířem tohoto státu?

Před několik lety si přede mnou posteskla jedna starší, vzdělaná a velmi schopná žena, jejíž dvacetiletý syn se potýkal, bohužel neúspěšně, se závislostí na alkoholu. „Víš, až od té doby, co má náš Milan takové problémy, si více všímám toho, jak strašně se v této zemi pije. Ať jsou to rodinné nebo pracovní oslavy, všude, kde se tady lidé sejdou, nakonec skončí u skleničky. Bere se to jako naprosto normální, jak může v tomto prostředí vůbec někdo abstinovat?“Od té doby si na její slova občas vzpomenu, v této době zejména. A protože tuším, že věci se nedějí bez důvodu, zejména v dnešní době, kdy kolem všechno praská, musím se i sebe ptát, proč se právě v tomto státě najednou bojíme napít z dříve oblíbené lahve.

O tom, že náš postoj k alkoholu není úplně v pořádku, svědčí i dění kolem současné prohibice. Jakoby nám sebrali nejoblíbenější hračku a jen se podivujeme nad tím, že přes mediální smršť informací lidé stále pijí možná nebezpečný alkohol a otrávených přibývá. Přitom jedinou účinnou prevencí proti této metanolové epidemii je – prostě nepít. Jak jednoduché, že? Tak proč tomu tak není?

Podle zprávy Světové zdravotnické organizace byla spotřeba alkoholu na jednoho člověka v roce 2005 6,1 litru. Češi vypijí ročně neuvěřitelných 16,4 litru čistého alkoholu na hlavu, takže v žebříčku „skončili“ na druhém místě hned za Moldavany. Tato zpráva proběhla médii, vzali jsme ji na vědomí asi i s pocitem, že jsme alespoň v něčem téměř v čele světa a jede se dál. Tedy – pije se dál. Zejména ten méně kvalitní alkohol.

V souvislosti s prohibicí se na obrazovkách televizí konečně objevil graf, který velmi názorně předvedl, kdo na rostoucí spotřebě alkoholu v této zemi nejvíce vydělává. Alespoň oficiálně. Cituji z www. alkoholik.cz: „Například láhev 40% vodky státu přinese 57 Kč prostřednictvím spotřební daně. Pokud se láhev prodává za 300 Kč, získá stát celkem 107 Kč (57 Kč spotřební daň, 50 Kč DPH) a tedy přes 35 % z konečné ceny pro spotřebitele. Z laciné lahve za 90 Kč je státu odvedeno 72 Kč (57 Kč spotřební daň, 15 Kč DPH) což je 80 %. Vidíme, že čím levnější je alkoholický nápoj, tím větší podíl připadne z jeho prodejní ceny státu,“ uvedl Zdeněk Strmiska z Finance.cz.

U nás zavedené rčení: „Chlastá jako Dán“ už dávno neplatí. Severské státy potýkající se staletí s problémem alkoholu, si vyhodnotily dopady alkoholismu nejen na konkrétního jedince, ale i jeho širší okolí, tedy i stát, a zavedly částečnou prohibici. Napořád. Alkohol se dá koupit jen ve státech vlastněných obchodech a zodpovědní seveřané jednou za čas pořádně povolí své doma omezované vášni jen na trajektech nebo v zahraničí. Nicméně jejich státy zřejmě preferují výběr daní z méně škodlivých sfér lidské činnosti. Jak je vidět, úspěšně.
Tlak na zrušení nutné prohibice stoupá a náš stát najednou otevřeně přiznává, že díky ní denně přichází o podstatné příjmy do státní pokladny. Zvýšené DPH přineslo omezení spotřeby, protože rozumné domácnosti méně nakupují, další zvyšené daně a odvody omezují rozvoj podnikání, že by jedinou jistotou, jak do státní pokladny dostat pokaždé dost peněz, byli právě ti, kteří se neobejdou bez oné „metly lidstva“? A jednoho napadá, co by se stalo, kdyby se plošně zakázal i prodej kuřiva? Možná bychom definitivně jako stát zkrachovali.

Možná přiliš zjednodušuji, ale není stát, který otevřeně vydělává na závislostech svých občanů, místo, aby je skutečně omezoval, vlastně nemorální a hodně pokrytecký? Není spíše v zájmu nás všech podporovat taková odvětví, která spíše prospívají než škodí a kterým je naopak více a více utahován šroub? Školství, věda, rozvoj moderních technologií, podpora udržitelného rozvoje atd. A nebo má pravdu ten právě aktuální vtip, který se ptá, co se stane, až konečně vystřízliví polovina obyvatel?

Vzhledem k tomu, kolik let už trvá dlouho marný boj s příliš rozbujelým hazardem, podporovaným téměř nepochopitelnými kroky ministerstva financí, ve kterém také vedeme přední světové žebříčky, začínám se klonit k názoru, že tomuto státu závislost svých občanů na všem možném i nemožném spíše vyhovuje. Nemají pak čas ani sílu chovat se jako správní a zodpovědní občané. A platí jako ovce za něco, co jim ve zvýšené míře škodí.

Asi musela přijít metanolová epidemie a desítky mrtvých a otrávených, aby to alespoň některým z nás došlo.