Kateřina Dubská
www.katerinadubska.cz
- Počet článků 63
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1507x
Seznam rubrik
Kateřina Dubská
Kdo je tady ředitel II. aneb ticho po televizní pěšině
Mlčeti zlato, řekli si zřejmě představitelé naší veřejnoprávní televize - generálním ředitelem počínaje, Radou ČT konče a zdárně ignorují nepříjemné otázníky kolem současného ředitele brněnského studia. A divákovi stále uniká, o čem se tu vlastně hraje:
Kateřina Dubská
Pěkně rozděl a panuj
„Kluci, to bude průser!“ pravil předseda, „nakonec to dopadne tak, že vyhrajeme až moc, a nedáme to ani s modrejma. Jak je vidět, s rudýma musíme přece jenom počkat, lidi ještě pořád nezapomněli a oni ani nemají žádné nové lidi, je to samý STB, co budeme dělat?“ Kroužek se vyděšeně semkne kolem předsedy a volá: „No jo, to máš pravdu, nakonec ještě budeme muset splnit všechno, co před volbama slíbíme a všichni víme, že to nejde... V jednobarevné vládě se přece nedá vymluvit na koaličního partnera, že nám v tom bránil...“
Kateřina Dubská
Kdo je tady ředitel?
Čím více sleduji kauzu Toflova gangu a rozplétání letitých pavučin, které spojovaly elitní členy policie s podnikatelskou a politickou sférou v Jihomoravském kraji, říkám si, že tentokrát se policii podařil zásah do černého, i když vlastního. Pavouků a uvízlých mušek jako obvykle při podobném rozplétání postupně přibývá, ty zřejmě v oprávněném strachu začínají práskat na další pavouky a mušky a pravda vysvětlující mnohé podivné dění v nejen politickém životě na Jižní Moravě tentokrát leze přímo z kanálu. Když minulý týden v pořadu "Na vlastní oči" dvě pořádné mouchy (či pavouci) ukázaly prstem na další, pro mnohé, obeznámené s brněnským děním, to zase tak překvapující nebylo.
Kateřina Dubská
Zločin a trest
Nedávno mne zaujala zpráva o muži, který se po šestnácti letech přiznal k brutální vraždě své sousedky. Tehdy byl sice jedním z podezřelých, ale nakonec případ odložili jako nevyřešený. Dalo by se říci, že muž vyvázl a mohl klidně dožít svůj život bez nálepky vraha. Jenže. Jak sám uvedl, tak dlouho ho pronásledovaly noční můry a vnitřní hlasy, až ho nakonec donutily jít na policii a vše na sebe říci. V diskusi pod tímto článkem jsem si přečetla, že je to magor, který patří spíše na psychiatrii, a vlastně nikdo nechápal, proč se muž přiznal, když nemusel. Jenže on asi musel. Kriminalisté by vám řekli, že podobná doznání se dějí častěji, než si myslíme. Proč vlastně?
Kateřina Dubská
Nenechme se (při)otrávit
Svůj osobní bojkot čínských výrobků jsem zahájila před pěti lety. Česnekem. Shánění českého či moravského dopadlo tak, že si ho raději pěstuji sama. A uvědomila jsem si, že tímto přístupem si značně zužuji kupní rádius v každém obchodě (kromě knihkupectví), ale dá se to, musíte jenom pořádně hledat.
Kateřina Dubská
Prezidentské zrcadlo
V naší hospůdce na úpatí hor se o politice většinou nemluví. Spíše se řeší otázky místního hospodářského významu, jako např. komu a jak nesou nebo zanáší slepice, jestli to byl zaběhnutý pes nebo liška, kdo způsobil, že sousedovi už neponesou nikdy... a komu a kam zanáší manželka či manžel (samozřejmě jen v nepřítomnosti aktérů). Takže při občasné návštěvě tohoto jediného místního společenského zařízení vcelku rychle poznáte, které události opravdu hýbou světem a dle četnosti výskytu debat před volbami lze dostatečně přesně odhadnout volební účast.
Kateřina Dubská
Ztráty a nálezy
Našli jsme ho před patnácti lety na vrakovišti, malého pejska s jemnou rezavou srstí, liščím ocasem, dlouhýma nohama, věčně rozesmátým výrazem štěněte a neuvěřitelně dobráckou povahou. Dokázal uběhnout dlouhé trasy, skákat ve vysoké trávě jako luční koník a vybíral si jen hodně vysoké a ušlechtilé psí dámy. Byl opravdu rád, že nás má, ale občas potřeboval zmizet a jít si po svém, takže byl proslavený po celé čtvrti, co si už zvykla na tuláka, který sice ví, kde bydlí, ale jeho tulácké pnutí ho jednou za čas vyžene do ulic a přilehlého lesoparku, i s tím rizikem, že ho sbalí policie.
Kateřina Dubská
Spadla EW z Měsíce či jiné planety?
Já mám alespoň tento dojem, když sleduji konání a vystupování nové senátorky Elišky Wágnerové v médiích. Tato dáma totiž dělá všechno jinak, než jsme u současných politiků zvyklí. Krátce po svém zvolení do Senátu se stala členkou senátního klubu Klubu pro otevřenou demokracii - KOD, kde jí dělali společnost i pan Čunek, pan Okamura a pan Michálek. Poté, co se dozvěděla, že KOD navrhuje pana Čunka na post místopředsedy Senátu, dala najevo, že s tímto postupem nesouhlasí a pokud KOD bude dál trvat na svém, zváží své další setrvání v tomto klubu.
Kateřina Dubská
Mezi řádky – jen pro vnímavé čtenáře:-)
První kolo senátních voleb v Brně – bývalá soudkyně Ústavního soudu Eliška Wágnerová získala 26,74 % hlasů, jako druhá postoupila Stanislava Slavíková se ziskem 17,31%. Dne 14.10.2012 se na oficiálním webu kandidátky na senátorské křeslo č. 2 objevilo toto prohlášení:
Kateřina Dubská
Prasa? Néni!
Blíží se čas tradičních slováckých zimních sportů. Zvaných – pálení a zabijačka. Ještě před třiceti lety chrochtal pašík na téměř každém dvorku tady v okolí. Pak si všichni zvykli jezdit pro živá prasata do nedalekého prosperujícího vepřína. A doma dál chovali jen ti nejodolnější. Jenže před rokem vepřín zavřeli pro nerentabilnost. Lidé přišli o práci a chovy prasat byly vybity.
Kateřina Dubská
Jen pro silné povahy
Nevím, jestli se mezi čtenáři tohoto blogu najde jediný člověk, který dokázal sledovat všechny zatím odvysílané Předvolební speciály Václava Moravce, buď v přímé přenosu nebo ze záznamu. Přiznám se, že já jsem to nedokázala. Pokaždé se začnu dívat a pak to vzdám. Nejdéle jsem vydržela u kraje zlínského, pochopitelně, neboť v něm v současné době bydlím.
Kateřina Dubská
Jsou závislosti pilířem tohoto státu?
Před několik lety si přede mnou posteskla jedna starší, vzdělaná a velmi schopná žena, jejíž dvacetiletý syn se potýkal, bohužel neúspěšně, se závislostí na alkoholu. „Víš, až od té doby, co má náš Milan takové problémy, si více všímám toho, jak strašně se v této zemi pije. Ať jsou to rodinné nebo pracovní oslavy, všude, kde se tady lidé sejdou, nakonec skončí u skleničky. Bere se to jako naprosto normální, jak může v tomto prostředí vůbec někdo abstinovat?“Od té doby si na její slova občas vzpomenu, v této době zejména. A protože tuším, že věci se nedějí bez důvodu, zejména v dnešní době, kdy kolem všechno praská, musím se i sebe ptát, proč se právě v tomto státě najednou bojíme napít z dříve oblíbené lahve.
Kateřina Dubská
Živnostník jede do Brna
Znáte to. Cesta, kterou jste projeli už stokrát, myšlenky se táhnou hlavou přepnutou do režimu automatického pilota a všimnete si jen toho, co na stále stejné cestě minule nebylo. První billboard. Aha, zase krajské volby, ale proč tam dali pražského primátora, ten určitě nekandiduje za ODS právě v Jihomoravském kraji, ne? Asi už nemají nikoho jiného...na kterého něco právě neruplo...A ke všemu ten slogan: „Dejme prostor podnikání. Vytvoříme tím pracovní místa.“
Kateřina Dubská
Manželky a fotbal
Momentálně vládne Evropou - alespoň většinou její mužské populace - fotbalový míč. Mě většinou začíná zajímat jedině ve chvíli, kdy se česká reprezentace "dokope" k nějaké medaili a stejně jako u hokejového puku pak začínám sledovat sportovní přenosy pouze z vlasteneckých důvodů. A pak fandím, barvu dresů přece jen rozliším a ty další finesy buď raději neřeším, nebo si je nechám vysvětlit. Takže mne velmi pobavil článek pravidelného dopisovatele našeho městského zpravodaje - pana Ječmínka, kterému je momentálně krásných 91 let, píše v něm o své o pár let mladší manželce a MS v roce 2000, nicméně mám dojem, že ty ženské reakce jsou stejné v každém věku a v každé době. A přijde mi škoda otisknout ho pouze v Lískáčku. Uveřejněno samozřejmě s autorovým souhlasem:
Kateřina Dubská
Co neotisklo Právo...
Tento komentář ředitele Agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka měl původně vyjít v deníku Právo v reakci na článek redaktora deníku Jindřicha Gintera, s názvem Sociální dávky zneužívají i majetné romské rodiny. Přestože zástupce šéfredaktora Práva po kritické reakci vyzval ředitele Šimáčka k napsání komentáře, tento deník jej následně po dvoutýdenní komunikaci odmítl otisknout. A tak jsem si ho dovolila zveřejnit i na svém blogu. Protože s autorovými názory souhlasím i vzhledem ke svému čtyřletému působení v komunální politice a svým vlastním zkušenostem.
Kateřina Dubská
Jak se státi prostatikem? Stačí se dívat na televizi.
Sobotní večer mezi přáteli. Vínečko se pije, pojídají jednohubky a vypráví historky ze života. A také se plánuje oslava blížících se šedesátin jednoho z přítomných. Veselého a plného života, bez výrazných zdravotních potíží všeho druhu. „No jasně, že je na tom na svůj věk dobře, ale zlobím se na něho, že mě nechce poslechnout a dělat něco s tím, aby byl takhle zdravý pořád,“ postěžuje si manželka budoucího oslavence. „A co jako?“ zajímá se jeden. „No, třeba aby jedl něco na prostatu. Všude jsou teď reklamy, že chlapi po čtyřicítce už by na to měli myslet a brát ty prášky jako prevenci.“
Kateřina Dubská
Studenti v ulicích
Když pochodovali ulicemi v roce 89, většina jim držela palce a nebo se k nim dokonce přidala. Odhlédněme od různých spekulací na téma, jak moc byla sametová revoluce manipulována a zmanipulována, ani sebelepší provokatér tehdejší StB by do ulic nedostal statisíce naštvaných občanů. Současný studentský Týden neklidu je mohutně komentován, zvažován a znevažován. Koneckonců Rudé Právo také tenkrát tvrdilo něco o pomýlených mladých lidech, kteří skočili na špek nepřátelům socialismu. Běžný divák je na jednu stranu rád, že konečně vychází do ulic větší počet demonstrantů, protože někde uvnitř cítí, že už je na čase dát najevo nesouhlas se stávajícím stavem naší politiky a veřejného života, někde ve skrytu duše doufá, že studenti to zase jako vždy začnou a rozjedou, ale...
Kateřina Dubská
Okamura na Hrad? Proč ne?
Předesílám, že nejsem žádnou fanynkou pana Okamury, jsem příznivcem přímé volby prezidenta a mým favoritem je pan Švejnar. Nicméně - při sledování reakcí politiků na výsledky čtenářské ankety na téma, koho by si přáli za příštího prezidenta, jsem se upřímně pobavila. Zejména mne rozesmály obavy typu: “takovým způsobem se stane z přímé volby prezidenta mediální taškařice nedůstojná pro hlavu státu” nebo “ prezidentem má být člověk, který má za sebou politické úspěchy”...
Kateřina Dubská
Hazard zdraví nebezpečný
Pepa býval vyhlášeným klempířem. Když přestal na hrnoucí se práci stačit sám, přibral dalšího klempíře a pak dalšího, až se jednoho dne probudil a zjistil, že je majitelem dobře rozjeté firmy. Nepil, nekouřil a pořád jen pracoval. Až dostal zakázku na opravu kostela v jedné vesnici nedaleko Brna. Byla náročná a dlouhodobá. Hned vedle kostela stála místní hospoda s dobrou kuchyní a kvalitním pivem. Když do ní toho pošmourného podzimního večera vstoupil, nešťastně se zamiloval. Stála tam v koutě, mohutná a černá, blikala barevnými světýlky a vábivě ho zvala. “Pojď to se mnou zkusit, zapomeň na chvíli na zakázky, faktury a penalizace, vhod’ do mne pár korun a uvidíš, jak se ti odměním. Bez námahy, bez potu a dřiny, dostaneš, co zasloužíš.” Chtěl to jen zkusit, jednou a určitě naposledy. Osud tomu chtěl, že vyhrál hned napoprvé desetinásobek.
Kateřina Dubská
Pokřivené hradní zrcadlo
Bývalá policistka brala úplatky, byla usvědčena a odsouzena na dva roky. Zhroutila se a skončila na psychiatrii. Dostala prezidentskou milost. Svému ošetřujícímu lékaři sdělila, že tato milost pro ni byla koupena, totéž sdělila i dalším lidem. Kauzou se začal zabývat časopis Respekt a následně všechna česká média. Prezidentská kancelář je rozhořčena a toto nařčení odmítá jako zcela technicky nemožné. Prezident Klaus se rozhořčil na týdeník Respekt a “vetoval” jakoukoliv možnost, že by k podobnému kupování prezidentských milostí vůbec mohlo dojít.
Kateřina Dubská
Pro koho Kohout kokrhá?
Tak jsme se dnes z médií dozvěděli, že vůdce vzbouření ve Šluknovském výběžku Lukáš Kohout zřejmě na objednávku terorizoval nepohodlnou ředitelku školy. Oběšená kočka na domácí klice se opravdu nedá nazvat pouze - diskreditační kampaní. Označený objednavatel se sice nařčení brání, ale těch náhod začíná být nějak mnoho. Také jsme se dozvěděli, že vůdce protiromsky zaměřených nepokojů není schopen zodpovědět otázku, čím se vlastně živí.
Kateřina Dubská
Měl to být slavnostní den...
Betlémská kaple. Desítky rodičů a příbuzných. Do sálu vcházejí vyrovnané řady absolventů bakalářského a magisterského studia nejmenované soukromé vysoké školy. Za zvuku fanfár vstupují rozvážným krokem a s vážnými obličeji učitelé a profesoři v černých talárech vedení rektorem v červeném oděvu. Chvíli jsem měla pocit, že se čas zastavil a na kazatelně se co nejdříve objeví ten, kvůli kterému známe Beltémskou kapli z hodin dějepisu.
Kateřina Dubská
Důvody hodné zvláštního zřetele
Musí se šetřit a ti, co to nechápou, škodí, jsou hloupí a nezodpovědní. Tak zní mantra současného ministra financí Miroslava Kalouska, kterou odůvodňuje všechny své kroky vedoucí ke škrtům ve školství, kultuře, na sociálních výdajích, zdravotnictví atd.
Kateřina Dubská
Kdo vlastně bere více, než dává?
Mě ta elektronická média fakt baví. Přečtete si několik článků na různých serverech, postavíte je vedle sebe a nezbývá vám, než opět kroutit hlavou.
Kateřina Dubská
Příliš mnoho koček
Koupili jsme dům. Stojí pěkně na kopci, kousek od vesnice. V domě zůstala stará tříbarevná kočka, na jedno oko neviděla a měla už jen polovinu zubů. „Však je to hodná kočička, chytá dobře myši, my si ju vzít nemožeme, v penzionu nesmějů byt zvířata,“ říkala stará paní Mrňúsová, když nám předávala klíče. Kočka je venkovní, přece ji nevyženeme, stejně už má po sezóně, řekli jsme si. Zanedlouho povila jedno kotě. No, co naděláme, nahradí tu starou, řekli jsme si a kotě si nechali.
| předchozí | 1 2 3 | další |
